Barvářské zkoušky honičů, Radvanec 26. 9. 2020

V sobotu jsem s Garym vyrazila na moje první zkoušky BZH a taky zkoušky, kdy vedu jiné plemeno než zlatého retrívra. Byla to velká premiéra pro nás oba. Navíc minulý týden bylo rozhodnuto, že nikam nevyrazíme. BZH necháme až na příští rok a dotrénujeme disciplíny na ZVVZ. Nakonec všechno bylo jinak a my podle plánu vyrazili směr Liberecký kraj. Již od rána počasí nevypadlo vůbec moudře. Celou dlouhou cestu pršelo a byla zima. Jinak tomu ani nebylo při příjezdu na mysliveckou chatu MS Radvanec. Proběhla klasická prezence, kontrola rodokmenů vztekliny a přešlo se k vylosování. Celkem na zkoušky dorazilo devět psů. Z toho byli dva němečtí křepeláci, jeden teriér, jedna basetka a pět zástupců alpských brakýřů jezevčíkových. Číslo losu se mi podařilo vytáhnout 8. Ta nás zařadila do druhé skupiny, kterou posuzoval pan Jindřich Šolta a Lukáš Vodnárek. 

Nasedli jsme do aut a vyrazili do honitby, kde jsme začali stopou. Po prvním losování šel kolega a ihned na podruhé jsme s Garym vyrazili na stopu my. Musím říct, že mít flintu na zádech, na sobě pršiplášť není žádná výhra. Garyho jsem před začátkem nepobarvené stopy nechala sedět o podál a sama jsem se šla podívat na nástřel. Rozmotala barvářský řemen, dala Garymu barvářský obojek a se slovy stopa jsme vyrazili. Na začátku zřejmě něco přešlo, ale ani to ho nezradilo. Stopu vypracoval bravurně. Musím říct, že se sám krásně opravuje a tak působím jenom jako doprovod na konci barvářské šňůry. V místě vypuštění jsem Garymu odepla řemen a se slovy stopa jsem ho nechala pracovat již samotného. Na poslední část této disciplíny mají honiči pět minut. Gary na začátku stopy šel pěkně, ale následně trochu sešel. Nechala jsem ho pracovat. Vím, že nemá potřebu utíkat a odemne se vzdalovat. Po velmi krátké chvilce se sám začal vracet a během této chvíle se napojil na stopu. Bohužel však opačným směrem a vrátil se k nám. Po dotazu k rozhodčím kolik ještě máme času jsem ho nechala bez povelu pracovat samotného. Vyplatilo se! Gary kus krásně vypracoval a trochu si za něj popotáhnul. Rozhodčí zaznali disciplínu jako ukončenou a poslali mě pro Garyho. Měla jsem radost. Pracoval krásně, o to víc mě potěšila slova rozhodčích, kdy jsme dostali známku 4 na nedobarvené stopě a 4 za chování u kusu. Pochvalu pro vůdkyni za trpělisvost a neudělení dalšího povelu (co povel to známka dolu). Přešli jsme kousek do porostu a následovala chůze na vodítku. Nechtěla jsem nic riskovat a tak jsme šli na vodítku. Gary asi neměl úplně svůj den a vcelku se loudal, ale i tak jsem dostali krásnou známku 3. Tak a teď to mělo přijít. 

Námi obávané odložení, kvůli kterému jsem ani na zkoušky nechtěla jet. Garyho jsem na barvářském obojku a řemeni radši přivázala dala mu na místo určené deku a se slovy zůstaň odešla. Tato disciplína je specifická v odložení, kdy se pět minut nic neděje pak se vystřelí a ještě se čeká pět minut. Měla jsem strach. Před tím ve výcviku řešil střelbu a nyní. Máme toho nejlepšího psa pod sluncem. Zůstal na dečce celou dobu a ani ránu neřešil. Měla jsem obrovskou radost. Dostali jsme známku 4. Tímto Gary ve věku 1 roku a 25 dní dokončil zkoušky BZH v I. ceně. Byla jsem naprosto dojatá a šťastná. 

Po dlouhém čekání nás čekalo vyhlášení, kde jsme se dozvěděli neuvěřitelnou zprávu. Gary vyhrál zkoušky a zároveň získal titul CACT. Jsem na něj neskutečně pyšná a už se těším na jeho první naháňkovou sezónu. 

Věřím, že příští rok se ukážeme na zkouškách honičů a možná i dalších klubových akcí. 

Garet z Bolechů vršku - BZH I. cena 174 bodů, CACT, Vítěz zkoušek