Klubové lesní zkoušky, Praha Divoká Šárka 27. 5. 2017

29.05.2017

V sobotu jsme s Metem a Eliškou vyrazili směr Praha. Zahájení začalo na okraji přírodní rezervace. Na zkoušky nastoupilo 12 psů z toho dva byli Angličtí špringer španělé. Vylosovali jsme si číslo 8. Zařadilo nás to do druhé skupiny a tam na poslední místo. Začínali jsme na stanovišti číslo dva u rozhodčí Krškové a Macha. První disciplína byla přinášení vlečené srstnaté. Byla jsem z toho taková nesvá, protože se tam pohybovali samí turisti.. Nasadila jsem Meta na stopu a začátek šel krásně až pak najednou začal pobíhat z leva do prava a já věděla, že je něco špatně... Zapískala jsem a nasadila jsem ho podruhé. Vlastně jsem ani netušila, jak na to zareaguje, protože jsem nikdy neměla potřebu ho nasazovat na vlečku dvakrát... Naštěstí již ke kusu došel a přinesl ho. Bohužel jsme byli ohodnoceni známkou 2, která nás rázem šoupla do II. ceny. Následovala disciplína dohledávka a přinášení srstnaté zvěře, kde již žádný problém nebyl a kus mi donesl v čase nižším než jedna minuta no a poslední stanoviště bylo odložení... Nechala jsem Meta na volno a šla jsem za rozhodčím. Je to snad vždycky nejdelších 5 minut v životě vůdce. Zkušený Met se však ani nehnul a my dostali 4. Následoval přesun na další stanoviště, kde nás čekala práce před barvou a samotná barva, ze které jsem měla největší strach. Cvičili jsme ji pouze dvakrát a po třetí ji viděl na zkouškách. Byl to trochu vabank, jak půjde... Začali jsme následováním, kde jsme dostali 3, protože mě v jednom místě trochu předešel... No a šlli jsme na barvu.. Začátek šel skvěle a pak najednou začal jít s vysokým nosem. Věděla jsem, že nejde po barvě a sešel. Zahlásila jsem, že jsme sešli. Meta jsem odložila a šla se podívat po barvě. Nasadila jsem ho a my pokračovali dále. Trasa byla do strmého kopce a já byla ráda, když jsme ho vyšli... Najednou však Met začal jít zase s vysokým nosem. Opět jsem zahlásila, že jsme sešli a šla najít pobarvenou stopu.. Byli jsme však již u cíle a zbývalo nám pár posledních kroků, abychom provedli zdárně dosled spárkaté zvěře. Byli jsme rozhodčími pochváleni za pěknou práci psa a vůdkyně a obdrželi jsme známku 3, protože jsme nešli na plně rozvinutém barvářském řemeni. (Budu ho muset zkrátit, protože má délku 10m). Následovala delší chvíle zaslouženého odpočinku.

Eliška s Metem při čekání na ostatní usnuli...
Eliška s Metem při čekání na ostatní usnuli...

Po čase odpočinku jsme vyrazili na poslední stanoviště, kde se dělalo vyhledávání a chůze u nohy. Met pracoval krásně a tak za obě disciplíny obdržel krásné 4. Čekala nás poslední disciplína a to klid na stanovišti... Vrátili jsme se zpátky do prostřed lesa a vytvořili rozestupy. Nechtěla jsem nic riskovat, a tak jsme Meta radši nechala na řemeni. Celou dobu byl klidný, a tak jsme obdrželi známku 3. (Automaticky se snižuje z důvodu uvázání)

Tímto Met dokončil své první lesní zkoušky v krásné II. ceně. Mám z něj obrovskou radost. Hlavně z barvy :-)

Cheek to Cheek Jack the Bear - II. cena 230 bodů (limitní známka z vlečky)