Naháňková sezóna 2020

Letošní rok byl na naháňky na zvěř černou trochu zvláštní. Vše bylo ovlivněno situací COVIDem a tak náš plný podzim se začínal v kalendáři vyprazdňovat. První pozvánka pak přišla od Jardy na 21. listopadu do Divišova. Byla to naše premiéra s Garym. Já už jsem v tlaku taky dlouho nešla, ale nakonec to byla podařená akce. Gary naběhal nějakých 26 km

Druhé pozvání jsme tentokrát dostali ke Kubovi do Bukoviny nad Labem na drobnou. Vyrazili jsme tentokrát jenom ve třech já, Ondra a Met. Musím říct, že práce v rákosu byla těžká, ale odměna v podobě teplé zvěře byla parádní. Met si přinesl jak bažanta tak i zajíce. Celý den byl velice povedený a z práce Meta jsem byla nadšená. Navíc jsem mohla vidět pracovat Metovu dceru Ama Chessy Golden z Bukovinského vršku, kterou si Kuba nechal doma z prvního vrhu v jeho chovné stanici. 

Jako každý rok jsem s klukama vyrazila na Konopiště, letos díky covidové době se mi podařilo vyrazit pouze dvakrát. Poprvé jsme vyrazili s Cyrilkem a na začátku prosince i s Metem, abych se mohla každému lépe věnovat jezdím s nimi už jednotlivě. Kluci pracovali skvěle a hlavně je to ohromně baví. První leč je vždycky náročná na psychiku a klidy, ale výsledky stojí vždycky za to. 

Druhou Garyho naháňku na černou šli společně s Ondrou v blízkosti Koclířova na začátku prosince. Na naháňce se sešlo asi 10 brakýřů a Gary byl za práci pochválen. 

Ke konci roku se najednou začali přibývat pozvánky na naháňky a my nevěděli kam dřív vyrazit. Jasnou volbou byla naháňka na černou a škodnou v Ondrově domácím sdružení v MS Sulkovec. Tentokrát jsem vyrazila na štont a Ondra s Garym do leče. 

Naháňka firmy STROM Praha v blízkosti Křivoklátu pro mě byla naprosto úžasným zážitkem. S Garym jsme nachodili mraky kilometrů a viděli mnoho zvěře od jelení zvěře až po prasata. Bylo to fantastické, ta příroda sníh a skvělá parta v leči. Ondra tentokrát zůstal na štontu. Doufám, že se na tuto naháňku podíváme i příští rok.